Řešení Mossad

/the English version of this article was published on fog of chaos previously as the Refugee Solution /

PAVEL JACKO

Článek Rattling the cage: Calling the Mossad v Jerusalem Post, datovaný 26 Tevet, 5771 (pro ty, co nepočítají datum od začátku světa, z 29.prosince Léta Páně 2011) byl o problému beduínských narušitelů izraelských hranic. Beduíni převádějí za peníze uprchlíky hlavně ze Súdánu a Eritreje. Těch žadatelů o asyl je v Izraeli již 35 tisíc a každý měsíc přibývá další tisíc. Izrael uvažuje o stavbě dalšího plotu, tentokrát napříč pouští. Autor článku Larry Derfner s uznáním cituje návrh jistého vojenského poradce Alexe Fishmana a ještě lepší a důraznější návrh člena Knessetu Yakova Katze:

Musíme zavřít všechny beduíny, pašeráky uprchlíků, dát je do „holding tanks (zadržovacích nádob? Výraz koncentrační tábor asi není v Israeli moc populární) a vpálit kulku do hlav těch, kteří vedou konvoje. Tři nebo čtyři beduíni budou zastřeleni a konvoje přestanou.”

Podle Derfnera by něco takového měla být pro zkušený Mossad maličkost. Morální, nebo nějaké pseudolegální zábrany nejsou. Převaděči, pouštní kočovní mohamedáni, se podle zpráv ke svým „chovancům“ chovají hůř než zvířata.Pochybuji, že se polepší po přečtení resoluce OSN. Prý o tom byl i program na televizní stanici SBS, která normálně muslimská zvěrstva ignoruje nebo omlouvá, a to už je co říct.

Do zatím převážně křesťanské Austrálie naši noví mohamedánští spoluobčané nechodí přes poušť, ale plaví se z mohamedánské Indonésie na z rybolovu již dávno vyřazených člunech směrem na Vánoční ostrov, který patří Austrálii. Je asi desetkrát blíž Jakartě než Darwinu. I takový kousek ty lodě nevydrží. Když se přiblíží dostatečně, tj. objeví se na RAN radarech, australské válečné lodě je přitáhnou blíže a uprchlíci jsou, jak teď říkají Češi, v pohodě. Kdysi si ty lodě ještě zapalovali, aby zvýšili soucit; nyní se neobtěžují. V uprchlickém táboře by možná čekali dva až tři roky, nyní stačí dva měsíce a $30 000. Do Jakarty by bez pasu přiletět nemohli, ale na Vánočním ostrově jsou již chudáci bezprizorní, a národnosti té, která je zrovna mezi dobromily v módě.

Jsa mezi svými spoluobčany výjimkou, nerad převádím problémy na dolary, ale zkusme to. Šedesát uprchlíků á US$30,000 minus $1000 člun a dejme tomu $1000 mzda velice nekvalifikovaných námořníků na jedno použití, to je … slušný zisk, i když se dá polovina na úplatky. Není to tak špatný zisk, ani když se to směrem dolů upraví – pouhých 30 ubožáků á US$15,000 minus $2000 člun a $4000 pro posádku. Docela slušných, nezdanitelných $894,000, mínus úplatky, pochopitelně. Kde asi ty úplatky končí? Všechny v Indonésii? Mimochodem – letenky do Indonésie si ti zbídačelí uprchlíci platí sami. A ti převaděči – to není správný výraz, protože oni by své životy na těch kocábkách nikdy neriskovali; možná obchodníci s lidským masem – mají povětšinou již australské pasy a mezi Sydney, Jakartou, Karáčí, Kábulem a Mogadišo nasbírali tolik „frequent flyer“ bodů, že by jim to i Al Gore záviděl. Austrálie může uplatnit své trestní právo vůči svým občanům kdekoliv na světě, ale zatím, se naše Federální policie s nepříliš velkým úspěchem soustřeďuje na naše pedofily v Bangkoku. Vyšetřování tam je asi příjemnější a bezpečnější (ovšem s preservativem).

Indonéská tajná služba odhaduje, že asi 10 procent lodí plavbu nedokončí. Potopí se. Platí se pochopitelně napřed. To je, od doby, kdy Australian Labor Party přišla k moci a „zlidštila“ pravidla, zhruba stopadesát až dvěstě mrtvých. Inu, když se kácí ten kapitalistický les… Indonésie by zřejmě mohla tento obchod s lidským masem omezit a možná i zastavit. Nemá však důvod tahat za Austrálii kaštany z ohně, zejména když si Australané volí vládu, která ilegální mohamedánské přistěhovalce vítá.

O řešení „Mossad“ můžeme snít. Naše bezpečnostní organizace, Australian Security Intelligence Organization (ASIO, jakýsi ekvivalent britské MI5 a trochu americké FBI) a zahraniční výzvědná služba Australian Security Intelligence Service (ASIS, podobná MI6 a CIA) by se napřed pohádaly pod čí pravomoc to, tedy nicnedělání patří. Kdyby náhodou k něčemu došlo, bylo by to na televizních obrazovkách v přímém přenosu. Možná našim hrdinům křivdím. Nemusí být všechny úspěchy tajných služeb oslavovány v sdělovacích prostředcích, ale… alespoň jeden za padesát let!

Nicméně, v Austrálii by asi tak jednoduché, laciné a humanitární řešení nebylo třeba, mohly by stačit příslušně dlouhé vězeňské tresty. Detaily trestů těch několika odsouzených převaděčů nějak nejsou k mání, z čehož se asi dá usoudit, že jsou minimální. Že nejsou dostatečně odstrašující je nabíledni. Pro ty dva nebo tři členy posádky (tj. ty, kteří podle zdejších levicových lidumilců v Indonésii umírají hladem a nic jiného než pašovat podobné ubožáky jim nezbývá) by ten výlet měl být posledním pohledem na širé moře na příštích dvacet let. Zachránilo by se mnoho lidských životů.

Bohužel, politická vypočítavost Australian Labor Party a falešná humanita levicových tzv. elit láká další a další uprchlíky riskovat své životy. Je to pro socialisty docela výnosná ruleta s lidskými životy. Devět z deseti plavbu přežije a za pár let volí ALP. Nejen těch devět, ale i jejich příbuzní, kteří sem pak přicestují téměř automaticky a legálně. Bylo by zajímavé vědět, jaké procento mohamedánů volí stranu zelených. Mohla by jim být lákavá již barvou, ale hlavně sklonem k autoritativnímu, pochyb trestajícímu, logiku popírajícímu režimu a svým základním krédem, že lhaní nevěřícím za účelem dosažení konečného cíle je přípustné.

Řešení Gillard“ je poněkud jiné – více peněz pro mafii sociálních pracovníků, kteří se o ten příliv mají starat. Navíc 15.února t.r. uštědřila federální socialistická vláda kopanec do tváře všem legálním přistěhovalcům placením pohřbů v Sydney lidem, kteří přišli o život v bouři u Vánočního ostrova při pokusu vstoupit do Austrálie protizákonně, když předtím vědomě nastoupili na loď plavby neschopnou a měli dost peněz jak na letenku do Indonésie, tak na poplatek za převoz. Australský daňový poplatník, který, když někde ve světě umře, se, podle zákona, odvozu své mrtvoly do své vlasti ze svých vlastních daní nedočká, také zaplatil letenky příbuzným zesnulých, kteří okamžitě využili blízkosti televizních kamer k útokům na nelidskost Austrálie. Nejsou všichni tzv. žadatelé o asyl mohamedáni, nejsou všichni marxisté, ale marxistickou dialektiku a pokrytectví (jestli je v tom velký rozdíl) mají v malíčku. Alespoň ti, které nám naše sdělovací prostředky představují jako mluvčí.

Když vládnoucí „strana práce“ porušuje své vlastní zákony, aby potvrdila, že bohatí, australské zákony opovržlivě ignorující přistěhovalci jsou vítanější než ti slušnější – je skutečně třeba vyměnit vládu. Dřív, než bude pozdě.

17.únor 2011

Tak nějak kolem - Přes všechny moderní politické kecy o otevřenosti a super počítačích, nejsou informace o nelegálních přistěhovalcích snadno k dosažení. Všelijaké ty státní „web stránky“ se snaží občana/pátrače svést někam jinam, většinou k propagandě ALP nebo OSN. Často se k některým informacím nedá dostat vůbec, jestliže váš počítač je seřízen na to, aby o sobě informace nedával. Jsi zvědavý? Tak nám napřed pověz vše o sobě, golubčik moj.

8  8  8

dříve uveřejněno v Novinách“

 

About Paul Jacko

Jacko was born in Czechoslovakia not long before the communist putsch in February 1948. He studied industrial chemistry there and left in 1969 for Australia, where he became a lawyer and established his own practice. He has now retired and beside hunting, fishing, camping, prospecting and playing golf he amuses himself by writing.
This entry was posted in Australia, Bureaucracy, Corruption, Labour Party, Refugee and tagged , , , , , . Bookmark the permalink.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>