Dvacet šest dnů

Milan Skarka

Jó Valašsko, krásná to zem, moje rodiště. Hory, říčky a sluníčko. Krajina, jež se nalézá v poříčí Bečvy a to jak rožnovského, tak vsetínského ramene. Taktéž klobásy, frgaly, bůček a slibovica. Škvarky, jelita a jitrnice nejsou také k zahození. Ach jo, to slunce. Dvacet šest dnů, toť zajisté jakýsi rekord. Pouhé dvě hodiny deštivé nastaly příhodně zrovna když jsme vcházeli do hospody. Samozřejmě nás ani nenapadlo vyjít ven pokud ten neřád chrlil dolů z nebe: nebyla žádná incentiva. Zabijačka byla v plném proudu, slibovice tekla proudem a zažívací trakt se k tomu proudění teprve chystal. Jak asi pokaždé v této situaci, začalo burácení zpěvu valašských lidovek. Zkrátka, bylo veselo a na počasí nezbyl čas.

Když slunce opět vysvitlo a nebe zmodralo do azuru vydali jsme se na vlakovou zastávku ve Velkých Karlovicích. Nejprve pozvolna abychom nabrali dechu a hlavně rovnováhy. Hodinová jízda motoráčkem byla docela romantická, až na paní průvodčí, která mě pokárala za mé nohy na sedadle. “To pane díky lidem jako vy jsou naše vlaky špinavé!” Zastyděl jsem se a okamžitě stáhnul nohy zpět na podlahu. Pocítil jsem tíhu čistoty valašské dopravy na svých bedrech. “Snad abych na brigadu aby byly vlaky čisté…”, ale na to již paní průvodčí nereagovala.

Politicka korektnost zasáhla i Valachy, což není malá věc. Historicky, Valaši nešetřili jadrnými slovy, “táhni k čertu” a podobnymi lichotkami i na veřejnosti. Je však doba moderní a tato dovednost se již schovává více v temnote. Jsou to již “Evropané”, kteří se snaží dobýt si postavení ve světě. Byť Euro ještě nepanuje, výjezdy do ciziny a podobné vigilie zaneprazdňují vědomou mysl mnoha, kteří se potýkají s denní realitou. Přes všechny výhrady k věcím americkým, Amerika stále dominuje, ať již kulturně či finančně. Tak mnohé je původně americké a zřejmě nevědomky přijaté, že je to až zarážející. Nuž, jak se u nás v Americe říká: “Imitation is the sincerest form of flattery” aneb „proti gustu, žádný dišputát“ (v originální valaštině – De gustibus non est disputandum).

Zdejší televizní noviny burácejí “krimi” a jinými nechutnostmi. Kleptomanické “kauzy” různých “bysnysmenů” a politiků, společně s Cikány dominují téměř každý večer. Někdy to připadá, jako by se soutěžilo kdo si nejvíc, surově a bez omluvy, nakrade. Když má pak takový výtečník dost, tak je za vodou, jak to místní opuncují. Různí experti a veřejné osobnosti závodí o pozornost a vševědové mají navíc, jak to již bývá. Co mě ovšem nejvíce zarazilo byl jazyk, respektivně jeho zneužití, jež dominuje veřejné debatě. Vypadá to jakoby všichni veřejní činitelé chodili do jedné školy a i moje zostřená pozornost nemohla mnohdy rozluštit o čem tito vůbec hovoří. To ani nemluvě o komolení anglických slov, které zakotvily v českém lexikonu. Zdá se, že čím větší expert tím více zkomolenin v jeho komunikaci, což mnohdy vypadá zcela humorně.

Valašské hory a příroda jsou velice unikátní a nádherné. Tento obraz, v této versi se asi nedá objevit nikde na světě a jsem rád, že jsem měl tu možnost zde vyrůstat a opětně rodné Valašsko navštěvovat. Valaši, byť poznamenáni moderní dobou jsou stále v mnoha případech, jež jsem poznal, spontánní ve svém přístupu k životu a nekomplikovatelném poznávání světa. Domnívám se, že pokud slibovice bude platidlem, tato realita zůstane věrná, bohudík.

Za těch pár týdnů, které jsem strávil na Valašsku se anarchisti a buzeranti v Americe totálně zbláznili. Nevím, zdalipak má nepřítomnost byla jimi zneužita. Rozhodně je to velice podezřelé – bude z toho asi nová kauza. V každém případě bude velice příjemné být zpět doma v Americe a obout si staré papuče, které mě opět zavedou do říše krásných snů a okouzlení.

Tož nazdraví z Valašska.

 

Washingonsko-Valašský dopisovatel

 

About Avadoro Worden

Iconoclast
This entry was posted in Culture, Czech and tagged , , , . Bookmark the permalink.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>