S onoho břehu

…from the quills of the dead white poets

 Petr Křička (1884 – 1948)

Krásná, kouzelně krásná je země

hra vln, šum lesů, oblaků let.

A bohatství zvuků a rytmů je ve mně,

můj svět.

Milovaná, tvá duše

proč? Marně se bude ptát.

A bude tvé srdéčko mrtvě a hluše

údery těžkými lkát.

Milovaná, zhýčká, zkonejší jiný

tvé ňadro, tvůj radostný klín.

V třpyt tichý se rozptýlí s druhými stíny

kdys milý, daleký stín.

I budou zas traviny větrem se chvíti,

noc půjde za dnem a za nocí den.

I budou zas lidé na zemi sníti

života podivný sen.

About Paul Jacko

Jacko was born in Czechoslovakia not long before the communist putsch in February 1948. He studied industrial chemistry there and left in 1969 for Australia, where he became a lawyer and established his own practice. He has now retired and beside hunting, fishing, camping, prospecting and playing golf he amuses himself by writing.
This entry was posted in Culture, Czech, Poetry and tagged , , . Bookmark the permalink.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>