Co říká věda

Rudolf Výborný

 Politici se rádi ohánějí frázemi jako: “Věda říká”; nebo “Lidé mají respektovat vědu” a podobně. Můj chlebíček byla matematika, takže mohu s čistým svědomím prohlásit, že jsem život strávil ve vědě. To co říkají politici o vědě se mi skoro vždy nelíbí. Respektovat vědu? Mně to dává podobně málo smyslu jako třeba:”Lidé mají respektovat poesii.” Někteří lidé mají poesii rádi. Obohacuje jim život. Jiní zase jsou k ní lhostejní, nic jim neříká. Mnoha lidem věda přináší potěšení, mnozí moji universitní kolegové jsou činí ve vědě i v odpočinku, věda je pro ně koníčkem a pracují, aniž by z toho měli finanční prospěch. Laik, ale někdy i odborník, užasne nad některými objevy, jak jen tohle mohl někdo objevit? Je to vůbec možné? V obyčejném životě si lidé váží vědy pro její užitečnost, bez vědy bychom neměli ani auta, ani letadla, ani satelity ani počítače a řečeno dosti nepoeticky ani splachovací záchody. Užitečnost vědy rovněž spočívá v síle a přesnosti předpovědí, které věda poskytuje v mnoha oborech lidské činnosti. Například umíme předpovědět umístění nebeských těles s velkou přesností, umíme určit čas a místo zatmění měsíce (či slunce), umíme léčit choroby, které poměrně před nedávnem byly smrtelné a list výhod, které lidstvo má díky vědě je mnohem mnohem delší. Věda dnes zasahuje téměř do všeho a tak se stává, že věda ovlivňuje veřejný život a tím se dostává i do politiky. Bohužel schopnost či náklonost stát se vědcem nebo politikem se málokdy snášejí. V australském federálním parlamentě, ve kterém se nachází zhruba 150 členů, je pouze jeden původním povoláním vědec. Mé znalosti slavných politiků, kteří měli vědecké kvalifikace jsou omezené, ale znám pouze jednoho, či spíše jednu, Margaret Thatcher. Není proto překvapující, že v minulosti politici prokázali veřejně nesmírné nepochopení a neznalost vědy. Velkou ostudu si uřízla legislatura jednoho z amerických států, odhlasovala v sedumdesátých letech devatenáctého století, že číslo π, které je rovno délce kružnice o průměru 1, je 3. (Podrobněji o tom http://www.straightdope.com/columns/read/805/did-a-state-legislature-once-pass-a-law-saying-pi-equals-3) Těžko si lze představit větší blamáž, více než před dvěma tisíci lety Archimedes prokázal nade vší pochybnost, že 3> π > 3 . V době kdy si to politici tak strašně popletli bylo ovšem π známo mnohem přesněji, zhruba na třicet desetinných míst. Nejhorší na téhle aféře není ta numerická chyba, ať už je tak hrozná jak je, ale to příšerná arogance, že vědecký poznatek je možno ustanovit, tím, že se odhlasuje. Dnes už málokdo věří na katastrofální globální oteplování, ale v době, kdy v tom Rudd viděl problém století, skoro každý labour politik se oháněl tím, že existoval všeobecný souhlas (consens) o tom, že se země katastrofálně otepluje. Nehledě na to, že skutečný consens neexistoval, takový argument nemá ve vědě žádnou platnost. Na rozhraní desátého a jedenáctého století arabský filosof a vědec Alhazen prohlásil:” Ten kdo hledá pravdu, nespoléhá na consens, jakkoliv vážený a ctěnný. Místo toho zkoumá a přezkoumává. Cesta k pravdě je dlouhá a trnitá, to však je cesta, kterou musíme nastoupit.” Milý čtenáři, dovolte mi nakonec dát radu, nevěřte politikům, když prohlašují: “Věda říká….” Raději se dejte na vlastní trnitou cestu poznání.

 

About Rudolf Vyborny

Professor Emeritus, University of Queensland, Mathematics Areas of Interest are Real and Complex Analysis, particularly PDE's and the Henstock-Kurzweil integral.
This entry was posted in Climate Change, Czech, Mathematics, Science and tagged . Bookmark the permalink.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>