Sentimentální pijáci

…from the quills of the dead white poets

Karel Toman (18771946)

 Příteli melancholiku,

 druhu mé duše tulácké,

 pod kterým nebem zhasnou kdysi

 životy naše žebrácké?

 

 Pohádek našich stříbro, šeď

 kdy rozstříkne se, v kterou zem?

 Kdy hudby, jež jsme milovali,

 posledním vzdychnou akordem?

 

Oh, dávná láska procitá

 zas echy v strunách srdce. Dost!

 Na zdraví sobě! Snům a světu!

 Ať rekviem má minulost.

 

 Ve zlatém víně ztopíme

 tyranský rozmar paměti.

 A zpívat budem, zapomenem

 lásku i vztek i prokletí.

 

About Avadoro Worden

Iconoclast
This entry was posted in Poetry and tagged , . Bookmark the permalink.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>