Doma na hřbitově

 

…from the quills of the dead white poets

Karel Toman (18771946)

Dva hroby podle sebe

už zarůstají travou

a vesele z ní hledí

maceška žlutá s tmavou.

Čas překlenul tu dálku,

jež byla mezi námi,

zem pochovala hoře

s tvrdými výčitkami,

zelená tráva bují

z popela otce, matky.

Syn ztracený se vrátil,

nad hroby stojí vratký.

A slunce svítí na vsi

a na zelená pole,

kde dějství mého mládí

je rozestřeno v kole.

Ze zahrad dýchá květen

a touhy roztančené

a dobrotivé nebe

se jako kdysi klene.

Kdybych směl, bože, volit,

chtěl bych nést všechno znova.

I radosti, i hořkost,

i nejkrutější slova.

A zas bych ubližoval

jak každý, kdo tu žije.

Neb v krutosti a lásce

náš život zavřený je.

About Paul Jacko

Jacko was born in Czechoslovakia not long before the communist putsch in February 1948. He studied industrial chemistry there and left in 1969 for Australia, where he became a lawyer and established his own practice. He has now retired and beside hunting, fishing, camping, prospecting and playing golf he amuses himself by writing.
This entry was posted in Czech, Poetry and tagged , . Bookmark the permalink.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>