Bez ovoce

 

…from the quills of the dead white poets

 

czech_flag_small

 

Josef Svatopluk Machar (1864 – 1942)

 

 

machar

 

Jak zvadlý úsměv stařeny

svit slunce žlutým parkem chví

 a hází záblesk zlacený

 v zem do mokrého listoví.

 

 

Na oslněné lavici

 pod kaštanovou alejí

 tři dámy sedí mlčící

 a kamsi v prázdno vzhlížejí.

 

 

Ta jedna jako zima je,

 ta zima, kde vše kryje sníh,

 a ona hledí do kraje

 pohledem očí ledových.

 

 

Dvě druhé: mračno na čele

 a v očích pohled hořce zlý,

 dvě jeseně to zmrtvělé,

 jejichž květy planě odkvetly.

 

 

A chvilkou přejde kolem nich

 dvé milenců; tu zní jim v sluch

 ten nejšťastnější lidský smích

a slova plná sladkých tuch.

 

 

A chvilkou mladí manželé

 jdou, v hledu stopen žárný hled,

 k nim dolétají vesele

 stlumené trosky šťastných vět.

 

 

A chvilkou chůvy s dítkami

 se kolem zvolna loudají,

ty děti třepou ručkami

 a smějí se a žvatlají.

 

 A chvilkou vzduchem zlaceným

 to žalostivě zašustí,

 když starý kaštan k nohám jim

 svůj žlutý vějíř upustí…

 

 

Tu Zima plaše zmateně

 svůj teskný pohled zavěsí

 na dvě své vedle Jeseně

 a nenápadně vzdychne si…

 

About Paul Jacko

Jacko was born in Czechoslovakia not long before the communist putsch in February 1948. He studied industrial chemistry there and left in 1969 for Australia, where he became a lawyer and established his own practice. He has now retired and beside hunting, fishing, camping, prospecting and playing golf he amuses himself by writing.
This entry was posted in Czech, Poetry and tagged , . Bookmark the permalink.

One Response to Bez ovoce

  1. Janoušek says:

    Jo, jo. Bezdětné ženy. Velký problém.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>