Bílý Mistr v černé Africe

czech_flag_small

Pavel Jacko

Popisy Mistrových afrických cest jsou určitě všem vzdělanějším čtenářům známy. Málo známo asi je, proč Jára da Cimrman psal převážně anglicky a pod pseudonymem Žijící kámen. Bylo tomu tak. Po nalezení a znovuosídlení Atlantidy sláva Járy da Cimrmana po zemích našich se rozšířila. I jakýsi Walda Got z Moravy Járu da Cimrmana navštívil a navrhl společnou výpravu do Afriky za účelem poznání životních způsobů kmenů tamnějších. Jára da Cimrman jako vždy vzdělání chtivý souhlasil a na cestu se připravil. Když čas odjezdu nastal, nebylo možno Gota nalézti. Jára da Cimrman tudíž odjel sám a až v Egyptě obdržel zprávu od Gota, který se na Kladně v hospodě „U rudé záře“ na skleničku zastavil a na cestu zapomněl. Výpravy již dohoniti nechtěl a pouze říditi ji usiloval z bezpečí tuzemských restaurantů. To po chuti Járovi da Cimrmanovi pochopitelně nebylo, ale úplný rozkol nastal, když z direktiv různých Gotových najevo vyšlo, že Gota zejména zajímal systém otrokářský, který v zemích našich zavésti chtěl. By Jára da Cimrman distancoval se od myšlenky tak odpudivé, pod pseudonymem anglickým psáti začal.

Není známo, co se s Waldou Gotem stalo. Jedni tvrdí, že alkoholu nesmírně hodoval a k smrti se upil; jiní, že jméno si pozměnil a myšlenky otrokářské dále prosazoval.

Pozorného čtenáře jistě zajímá, jak Jára da Cimrman si v té nebezpečné, neprozkoumané pevnině mohl dopisovat. Mistr postřehl problém tento vbrzku a vynalézavostí jemu vlastní jej překonal. Shledav, že jeho poštovní holubi stali se oblíbeným hors doeuvre supů a Křováků, chytil několik větších ptáků, dlouhonohých,dlouhokrkých a pro krátkost svých křidélek nelétajících, které naučil poštu nositi. Maso jejich nepoživatelné a poštovní spoj tudíž spolehlivý. Mistr je nazval „poštunosi“.

zebrasJára da Cimrman zanechal stopy svého intelektu po celé pevnině, stopy, zřetelné bohužel dnes jen zasvěceným. Kupříkladu když jej jeho přítel Franz von Suppe požádal o odhad počtu koní v Africe, Jára da Cimrman rozhodl se obdržeti číslo co možná nejpřesnější. Aby zamezil případným omylům v zemi tak rozlehlé a negramotné, nařídil Jára da Cimrman aby každý kůň, když započítán, barvou byl poznamenán. Bílý pruh pro koně černé a černý pro bílé. Místní černí počítači, anglicky zvaní „computers“, za perličky koně počítali. Práce ta se jim tak zalíbila, že v pokračovali i když konečného čísla (2 031 721) bylo dosaženo, a pokračují v ní dodnes. Proto téměř nemožno je spatřiti v Africe koně v původním stavu; všichni jsou černobíle pruhovaní.

Pochopitelně, zvěsti o Járy da Cimrmanově téměř zázračných schopnostech šířily se po Africe rychlostí pohlavních chorob a náčelníci kmenů z blízka i z dáli petice o pomoc posílali. Ovšem posílání petic samo o sobě byl problém. V teplejších částech Afriky poštunosů možno použíti nebylo neb byli používáni jako vějíře, zejména pak v létě. Posílání zpráv pomocí bubnů bylo rychlé a poměrně spolehlivé, ale málo soukromé. Když například šaman Boli Tutu žádal Járu da Cimrmana o pomoc se svými hemeroidy, tentýž večer seděla nad problémem u táborových ohňů celá Afrika.

Jára da Cimrman vymyslel následující zlepšení – bubny byly ztlumeny peřím; obyčejně z poštunosů, kterým bylo stejně horko, a propojeny navzájem dobře napnutými liánami. Princip tento je nyní znám i dětem, které komunikují pomocí dvou kalíšků, spojených nití. Systém fungoval perfektně až do doby, kdy do Afriky připlul uprchlík z Hollywoodu, jakýsi Schwartzmüller, který pro obveselení své liány řezal a na nich se houpal. Systém, který Jára da Cimrman pojmenoval „tu a tam“, naznačuje tak oddělení vysílací a přijímací stanice a jejich konfidencialitu, upadl v zapomenutí a starý systém, vysílající do všeobecna, se znovu obnovil. Protože se nikdy neví, kdo komu vysílá, nazývá se „Tam? Tam?“.

Mezi nejzajímavějšími problémy, které byl Jára da Cimrman žádán řešit, patřila žádost prvního šamana Viafinita z Království Schi-ro-ka-ya. Kmen jeho byl zaostalý,válečný a příslušníci kmene od kmenů ostatních náčelníky svými izolováni. Léta a léta náčelníci tvrdili, že jsou nejbohatším, nejvyspělejším a nejsvobodnějším královstvím, zatímco lid chudl, duševně zaostával a svobodu víc a víc ztrácel. Byl to v podstatě systém otrokářský, v kterém pod trestem vytržení jazyka nikdo nesměl se nazvati otrokem. Kmen ten neustále volal po míru, ale sousedé jeho oprávněně obávali se národa, jehož jazyk jen jedno slovo pro mír a svět má a z jehož oštěpů krvavé turbany sousedů vlají. Otroci, kteří si nesměli říkat otroci, se nicméně jako otroci chovali a pracovali míň a hůř. Kmen zaostával a zaostával, nespokojenost rostla a náčelníci obávati se začali o krky své. Jára da Cimrman kořen problému pochopitelně okamžitě rozeznal. Je mu ke cti, že rozhořčení své a odpor potlačil a přestavbu systému náčelníkům navrhl, jež zdánlive náčelnictví jejich neohrožovala. Jára da Cimrman jim tvrdil, že otroci začnou pracovat lépe, když si budou moci postěžovat třeba na nedostatek motyk nebo na počasí, ba i otroky se příležitostně nazvati. Z Mistrových poznámek víme, že vědom si byl následků, ale že náčelníkům je zatajil. Neřekl jim, že otroci si asi uvědomí, že kde jsou otroci, jsou také otrokáři a kdo ti otrokáři jsou a čem jim lhali. Nespokojenost že pak překypí a náčelníky smete.

Jaký přesně byl konec Schi-ro-ka-ya se neví. Některé vykopávky nasvědčují tomu, že v poslední chvíli si náčelníci uvědomili, kam vývoj směřuje, a začali bojovat o mír se všemi sousedními kmeny. Jiné potvrzují Mistrovu teorii. Ať už tak či jinak, je jisto, že náš slavný krajan zapříčinil se o zkrácení života nehumánního řádu alespoň v jedné části světa.

Publikováno v Krajanských listech v lednu 1988.

About Paul Jacko

Jacko was born in Czechoslovakia not long before the communist putsch in February 1948. He studied industrial chemistry there and left in 1969 for Australia, where he became a lawyer and established his own practice. He has now retired and beside hunting, fishing, camping, prospecting and playing golf he amuses himself by writing.
This entry was posted in Culture, Czech, History and tagged , . Bookmark the permalink.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>