Čisté jitro

…from the quills of the dead white poets

Otokar Březina (1868 -1929)

czech_flag_small

Když za jitra, snů množstvím zemdleni, jsme vyšli do zahrad,

zem celou, jako duši svou, jsme zřeli v ohni rozkvétat;

i ptali jsme se větrů, vod a stromů, ptáků a včel:

kdo dnešní noci, tajemný, zahradou naší šel?

Hrál písek v zlato změněný, kde svaté stopy ležely,

šuměly vody léčivé, jak rozvlnělé anděly,

dech každý sílu žití měl jak na sta žhoucích dní

a v každém pohledu byl úžas znovuzrození.

Tíž tajemství svých bolestných jsme přijali jak vůli tvou,

před rozlomením pečeti list políbený s pokorou;

a nepřítel, jenž číhaje u našich usnul bran,

jak unavený posel tvůj byl od nás uvítán.

Na nebezpečných samotách, navštěvovaných démony,

sad našich přání jemný kvetjak liliové záhony,

a nejžhavější, nejsladší, nežádoucnější z žen

jsme pozdravili, zářící, jak bílé sestry jen.

About Paul Jacko

Jacko was born in Czechoslovakia not long before the communist putsch in February 1948. He studied industrial chemistry there and left in 1969 for Australia, where he became a lawyer and established his own practice. He has now retired and beside hunting, fishing, camping, prospecting and playing golf he amuses himself by writing.
This entry was posted in Czech, Poetry and tagged , . Bookmark the permalink.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>