Doupata hadů

…from the quills of the dead white poets

Otokar Březina (1868 -1929)

czech_flag_small

Skryté své zahrady viděl jsem v slavnostech července kvést,

v blankytů éterná loubí se slétlo tisíce tajemných ptáků:

na květech zrosených nechaly půlnoci nejsladší úsměvy hvězd,

a jako koberec pro sny, v plamenech záhony máku.

Dalekou cestu jsem konal, neznámý navštívil svět,

nesčetné duše jsem objal, z nesčetných zraků tvá tajemství čet

a unaven milostí vrátil se do svých ukrytých sadů:

klenbami hořící síry kouřil se blankyt, žíravě bled,

a všechny mé záhony květů se změnily v doupata hadů.

Před kroky mými se vztyčili, otravné prameny syčící tmou,

na stvolech, zmítaných vichřicí hlubin, nestvůrné hlavy jim kvetly;

v tělo mé vrůstali, vůli mi spoutali hadí svou sugescí zlou

a v zraky mé z nehybných očí svých stříkali sinými světly.

Tu svaté tvé vzpomínky v duši mi prolétla zvěst,

nádhera moří tvých, tajemství nocí tvých, sláva tvých cest:

blankyt jak brána se otevřel, od jihu letělo tisíce ptáků;

tvé magické jméno jsem vyslovil – a v úsměvu hvězd,

koberec pro sny, přede mnou ležely záhony růží a máku.

About Paul Jacko

Jacko was born in Czechoslovakia not long before the communist putsch in February 1948. He studied industrial chemistry there and left in 1969 for Australia, where he became a lawyer and established his own practice. He has now retired and beside hunting, fishing, camping, prospecting and playing golf he amuses himself by writing.
This entry was posted in Czech, Poetry and tagged , . Bookmark the permalink.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>