Agonie touhy

…from the quills of the dead white poets

Otokar Březina (1868 -1929)

czech_flag_small

Zda v pánvích západů vyhasly hořících jantarů víry,

zlat zelený var na popel spálených duh,

a půlnocí svit jenž modrými parami síry

mlh závoje bílí a hazí na zčernalý luh?

Dnes barev necítím dechu, jenž éterný prýští

do duší, jak vůně, jíž dýchá tajemství sad:

spí v nervech ruky mé tvarů vlnění příští

a síla, jež tká jim z předených paprsků šat.

Má touha žízněním nadzemských květů a forem

dnes umírá, ve zracích sluncí neznámých zář,

a s voskovic světly táhnou mé myšlenky sborem

a obnášejí jí horečně vznícenou tvář.

About Paul Jacko

Jacko was born in Czechoslovakia not long before the communist putsch in February 1948. He studied industrial chemistry there and left in 1969 for Australia, where he became a lawyer and established his own practice. He has now retired and beside hunting, fishing, camping, prospecting and playing golf he amuses himself by writing.
This entry was posted in Czech, Poetry and tagged , . Bookmark the permalink.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>