Zas ve vidění prorockém

…from the quills of the dead white poets

Otokar Březina (1868 -1929)czech_flag_small

Zas ve vidění prorockém noc šeptá slova neznámá,

šum stromů, tisíc jazyků, je opakuje nad náma:

jak nad zrcadla kouzelná se k tichým vodám naklání,

z nichž tisíc očí plá jí vstříc jak v nadpozemském usmání.

Na černých loukách slzami jak setbou záře osetých

sní panny dvora našeho o sestrách vinou zakletých,

soucitnou rukou andělů v kající roucha oděnýchportrait-of-naked-woman-smiling_

a v samotách své bolesti žárlivým sluncem střežených.

Ční města, valy zřícenin na opuštěných ostrovech,

motýli s smrti znamením se chvějí na všech hřbitovech;

však vodotrysky vonných šťáv ve květech hudba hrá

a v krvi opojení tajemné jak v hroznech víno zrá.

Ať sladce dřímou bratři mí v svatebních loží nadějí

a ztroskotaní na březích ať dřímou ještě sladčeji:

noc ve svém snění uslyší, jak šeptá v řeči neznámé,

že míle každou minutou do moře světla padáme.

About Paul Jacko

Jacko was born in Czechoslovakia not long before the communist putsch in February 1948. He studied industrial chemistry there and left in 1969 for Australia, where he became a lawyer and established his own practice. He has now retired and beside hunting, fishing, camping, prospecting and playing golf he amuses himself by writing.
This entry was posted in Czech, Poetry and tagged , . Bookmark the permalink.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>