Category Archives: Czech

Zas ve vidění prorockém

…from the quills of the dead white poets Otokar Březina (1868 -1929) Zas ve vidění prorockém noc šeptá slova neznámá, šum stromů, tisíc jazyků, je opakuje nad náma: jak nad zrcadla kouzelná se k tichým vodám naklání, z nichž tisíc … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Verše

…from the quills of the dead white poets Karel Toman (1877 – 1946) Kam došli jste kdo? V září hvězd pod cizím nebem bloudili jsme spolu, snílkové z jiných dob. Vzpomínám. Střecha má mi drahá jest jak rodná země, jež … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Agonie touhy

…from the quills of the dead white poets Otokar Březina (1868 -1929) Zda v pánvích západů vyhasly hořících jantarů víry, zlat zelený var na popel spálených duh, a půlnocí svit jenž modrými parami síry mlh závoje bílí a hazí na … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Doupata hadů

…from the quills of the dead white poets Otokar Březina (1868 -1929) Skryté své zahrady viděl jsem v slavnostech července kvést, v blankytů éterná loubí se slétlo tisíce tajemných ptáků: na květech zrosených nechaly půlnoci nejsladší úsměvy hvězd, a jako … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Hlas noci

…from the quills of the dead white poets Karel Toman (1877 – 1946) Město tě volá, odbojného syna, ó slyš. Ať kladivo jsi, nebo kovadlina, ty zníš. Odvěká píseň, boj a věčné drama hrá v tmách, a tvoje duše žíti … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Mým snem jsi prošla

…from the quills of the dead white poets Karel Toman (1877 – 1946) Mým snem jsi prošla, jako zjevení alejí tmavou v půlnoci jde tiše. A skoupý vínek černé zeleni, jehož celovat chtěl čelo tvé i vlas, jež vadne, chřadne, … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Zem?

…from the quills of the dead white poets Otokar Březina (1868 -1929) Sen rozkládá se za světem, za hvězdou hvězda, když půlnoc se tmí, a mezi nimi je jeden, krouží kolem bílého slunce, a let jeho hudbou tajemné radosti hřmí, … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Čisté jitro

…from the quills of the dead white poets Otokar Březina (1868 -1929) Když za jitra, snů množstvím zemdleni, jsme vyšli do zahrad, zem celou, jako duši svou, jsme zřeli v ohni rozkvétat; i ptali jsme se větrů, vod a stromů, … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Konečně je to možná věc

…from the quills of the dead white poets František Gellner (1881 -1914) Konečně je to možná věc, že ještě něčím budu. Do Afriky se vypravím dobývat zlatou rudu. A nebude-li ze mne nic, co tulák bez profese budu se s … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Domove,domove…

…from the quills of the dead white poets Karel Toman (1877 – 1946) V divokou vřavu světa hlas domova se ozval zádumčivě. Pěšinkou, která nikdy nezaroste vyšel jsem hledat rodný dům. A topoly a lípa šuměly posud nad ztemnělou střechou, … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Po letech

…from the quills of the dead white poets Ivan Sabinov Děvčátko tichoučké s milýma očima až budeš po letech obracet tento list, až mládí uteče, jak horská bystřina, pak vzpomeň, kdo chtěl dát srdéčku kdysi jíst… Až vlásky zbělají, až … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Demaskovaná láska

…from the quills of the dead white poets František Gellner (1881 -1914) Dobře jsem jedl a dobře jsem pil navečer ve Pšorboji a v noci jsem se nasytil smyslnou láskou tvojí. Tvá malá ramena líbal jsem něžně znova a znova. … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Večer

…from the quills of the dead white poets Fráňa Šrámek (1877 -1952) Přetiché ruce modřínů a tišší ještě tvář, v těch tichých rukách spočinu a zahledím se v tvář: Co bylo, už se jenom zdá, co zdálo se, je blíž, … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Večer

  …from the quills of the dead white poets Fráňa Šrámek (1877 -1952) Přetiché ruce modřínů a tišší ještě tvář, v těch tichých rukách spočinu a zahledím se v tvář: Co bylo, už se jenom zdá, co zdálo se, je … Continue reading

Posted in Culture, Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Podzim

  …from the quills of the dead white poets   Karel Toman (1877 – 1946) Hle, stříbrná hvězda v modřínech tryskla na pokraji lesa. A zádumčivý večer závoj stáh na svět i duše. Kdes v pustnoucí vile alt vroucí zpívá. … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Sentimentální žádosti

  …from the quills of the dead white poets František Gellner (1881 -1914)   Má touha rameno hubené v pláči vášnivém zvedá. Teplo zhaslého plamene v studeném popeli hledá. Sentimentální žádosti v duši mé křídlama tlukou. Má touha pláče a … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Pokoj s nábytkem

  …from the quills of the dead white poets František Gellner (1881 -1914) Šli světem v mladém horování zprvu – a pak již bez zájmu. U starých vdov a mladých paní své žití tráví v podnájmu. Na stěně z oprýskaných … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Březen

…from the quills of the dead white poets Karel Toman (1877 – 1946) Na naší studni ráno hvízdal kos. Jde jaro, jde jaro. A když jsem okno na sad otvíral, šeptaly pukající pupeny: Jde jaro, jde jaro. Bez chvěje se … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Švadlenka

…from the quills of the dead white poets František Gellner (1881 -1914) Letní vzduch venku zavoněl prudce. U otevřeného okénka složila znaveně do klína ruce malá, hubená švadlenka. Před sebe v prázdno se zadívala a naslouchala nápěvu, jejž na strunách … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Verše

…from the quills of the dead white poets Karel Toman (1877 – 1946) Kam došli jste kdo? V záři hvězd Pod cizím nebem bloudili jsme spolu, snílkové z jiných dob. Vzpomínám. Střecha má drahá mi jest jak rodná země, jež … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment