Tag Archives: František Gellner

Sentimentální žádosti

  …from the quills of the dead white poets František Gellner (1881 -1914)   Má touha rameno hubené v pláči vášnivém zvedá. Teplo zhaslého plamene v studeném popeli hledá. Sentimentální žádosti v duši mé křídlama tlukou. Má touha pláče a … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Pokoj s nábytkem

  …from the quills of the dead white poets František Gellner (1881 -1914) Šli světem v mladém horování zprvu – a pak již bez zájmu. U starých vdov a mladých paní své žití tráví v podnájmu. Na stěně z oprýskaných … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Švadlenka

…from the quills of the dead white poets František Gellner (1881 -1914) Letní vzduch venku zavoněl prudce. U otevřeného okénka složila znaveně do klína ruce malá, hubená švadlenka. Před sebe v prázdno se zadívala a naslouchala nápěvu, jejž na strunách … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Zlé dni

…from the quills of the dead white poets František Gellner (1881 -1914) Před čtrnácti dny, předevčírem, včera, vždy tentýž stav. Proč, nemám tušení. Úzkost mě tiskne hrdlo. Nedůvěra mé smysly svírá v trapném vzrušení. Zní neupřímnost v slovech. Podezřele působí … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , , | 1 Comment

Smuteční

…from the quills of the dead white poets František Gellner (1881 -1914) Zbyla mě veteš vzpomínek, zástavní list z mých hodinek a zablácená promenáda z dob, kdys mě ještě měla ráda. V městě teď bouří karneval, a já bych slzy … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Noc byla. Usnout nemoh jsem.

…from the quills of the dead white poets František Gellner (1881 -1914) Noc byla. Usnout nemoh jsem. To z míry by jistě přivedlo i mudrce. – Škoda, že v mládí ztratil jsem skvost víry a nemohu si zaklít od srdce! … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Přetékající pohár

…from the quills of the dead white poets František Gellner (1881 -1914) Já držím pohár ve své dlani. Je zpěněný a přetéká. Já držím pohár ve své dlani, jenž čeká na rty člověka. Jenž čeká, zdali víno jeho se do … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Neděle

…from the quills of the dead white poets František Gellner (1881 -1914) Slunce umírá s večerem. Ve prachu zvířeném davy vesele proudí Praterem. Lid jednou v týdnu se baví. Čas nudný v hospodě zabíjím. Co venku je rušno a živo, … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Od rána dřepěl jsem vesele

…from the quills of the dead white poets František Gellner (1881 -1914) Od rána dřepěl jsem vesele v hospodě při plné sklence. Se mnou seděli přátelé, ztracené existence. Kouřil jsem tabák laciný, z úst kouř jsem vypouštěl líně, při tom … Continue reading

Posted in Czech, History, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Rád věděl bych, proč právě nyní vzkvétá

…from the quills of the dead white poets František Gellner (1881 -1914) Rád věděl bych, proč právě nyní vzkvétá v mé duši smutek s chladným podzimem. Nevím přec, proč bych litovat měl léta jež nezažehlo ohně v srdci mém. Večerní … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Kočky mňoukaly na střeše

…from the quills of the dead white poets František Gellner (1881 -1914) Kočky mňoukaly na střeše, následkem čehož jsem procit. Kočky mňoukaly na střeše: Láska je podivný pocit. Lásko, ty hvězdo zářící nad mořem bídy a vzdechů, proč jsi se … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Perspektiva

…from the quills of the dead white poets František Gellner (1881 -1914) Má milá rozmilá, neplakej! Život už není jinakej. Dnes buďme ještě veselí na naší bílé posteli! Zejtra, co zejtra! Kdožpak ví, Zejtra si lehneme do rakví.

Posted in Czech, Philosophy, Poetry | Tagged , | Leave a comment

To je teď celá moudrost moje

…from the quills of the dead white poets František Gellner (1881 -1914) To je teď celá moudrost moje: Milovat hlučnou vřavu boje, za noci vnikat do snů žen a trochu býti zadlužen, pískat si, jak mi zobák narost, vínem si … Continue reading

Posted in Culture, Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Rozhovor

…from the quills of the dead white poets František Gellner (1881 -1914) Co zvolils, lepší není to díl. Hleď: Krása ženy, zázrak, který se narodil z mořské pěny! Krev žhne, a ruce se hledají jak ve snách. – Vidím. – … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Balada pro každý den

…from the quills of the dead white poets František Gellner (1881 -1914) Dlouhý žal a krátký den jidášsky zří do oken. Tisíc lží jsem slyšeli, podlostí sto viděli – mlčíme a pohrdáme. Bledé ticho kolem nás. Přítel dýchá, přítel zhas. … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Píseň

…from the quills of the dead white poets František Gellner (1881 -1914) Vím, skepse má je příliš tvrdá a mysl má je příliš hrdá, a výsměch zlý a rouhavý extáze moje otráví. Rád v noci bdím a ve dne dřímám … Continue reading

Posted in Culture, Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Už se mi k smrti protiví

…from the quills of the dead white poets František Gellner (1881 -1914) Už se mi k smrti protiví ve svých citech se nimrat. Už se mi k smrti protiví bolestí svou se šimrat. Nejlépe bylo by přetrhnout všechna pouta a … Continue reading

Posted in Czech, Poetry | Tagged , | Leave a comment

Bláznění vjelo do párů

…from the quills of the dead white poets  František Gellner (1881 -1914)  Bláznění vjelo do párů a v hudby potrhlou notu. Sál byl pln kouře a výparů piva a lidského potu. V kole jsem pobyl jen krátký čas. K tanci … Continue reading

Posted in Poetry | Tagged , | Leave a comment

Po nás ať přijde potopa!

  …from the quills of the dead white poets      František Gellner (1881 -1914) Vy dobří hoši, co jste vyšli bořit se vzdorem v srdcích, s pěstí sevřenou,  co lidstvu nové ráje chcete stvořit,  vám zpívám píseň na rozloučenou. … Continue reading

Posted in Czech, Poetry, Socialism | Tagged , | 2 Comments

Drobky pod stůl hází nám osud

  …from the quills of the dead white poets František Gellner (1881 -1914) Drobky pod stůl hází nám osud, ostatní vše je nicota. Alkohol ještě je! Holky jsou posud! Jsou ještě radosti života! Žena jak žena. V životě vraku konečně … Continue reading

Posted in Culture, Czech, Poetry | Tagged , | 1 Comment